Car-Pass v Belgii funguje. Němci ho chtějí také
Stáčení tachometrů je velkým problémem a to jak z hlediska bezpečnostního, tak ekonomického. Podle Evropské komise má 5 % až 12 % ojetých vozů v Evropě upravený stav tachometru, při přeshraničních transakcích dokonce až 40 % aut. Roční finanční dopad pro zákazníky tvoří až 5,6 až 9,6 bilionů euro. Belgie proti stáčení úspěšně bojuje s pomocí systému Car-Pass. V jejích šlépějích chce jít také německý spolkový stát Dolní Sasko. V Německu je dle statistik a odhadů německého automobilového klubu AvD stočené každé třetí auto.
Dolnosaský zemský parlament přijal před třemi týdny usnesení, ve kterém doporučuje vládě, aby začala zavádět Car-Pass. Každé auto by mělo podle návrhu mít evidenci stavu najetých kilometrů. Zapisovaly by se nejenom při pravidelných technických kontrolách, ale i při každé návštěvě servisu. Dané usnesení má za cíl podporovat rovněž přijetí dalších opatření, kterými chce stáčení tachometrů eliminovat. Na spolkové úrovni se chce zasazovat za lepší zabezpečování motorových vozidel jejich výrobci před manipulací se stavem ujetých kilometrů. Hodlá také podporovat zákaz obchodu se zařízeními, pomocí kterých je možné počet kilometrů upravovat a zajistit důsledné trestné stíhání manipulace s tachometrem. Usiluje také o celoevropský zákaz manipulace s tachometrem.
Systém Car-Pass v Belgii funguje již 10 let a může se pochlubit výbornými výsledky. Dle reportu Car-Pass bylo v roce 2006 až 60 000 aut podezřelých, že u nich došlo k manipulaci se stavem tachometru. V roce 2015 číslo kleslo na 1197 aut. „Ceny aut na belgickém trhu tak odrážejí jejich skutečnou hodnotu a zákazníci se nemusí obávat, zda technický stav odpovídá počtu udávaných kilometrů,“ komentuje fungování Car-Passu předseda Sdružení SOVA Zbyněk Veselý.
Do boje proti stáčení tachometrů vstoupila také Evropská unie. Směrnice 2014/45/EU o pravidelných kontrolách uznává, že manipulaci s tachometrem je potřebné považovat za trestný čin a postihovat ji. Státy mají nejpozději od května 2018 zajistit předávání informací o tachometrech z každé technické kontroly do centralizovaného systému a v případě zjištěné manipulace mají viníky potrestat.
Dopady této Směrnice řeší i Česká republika, ve vnitřním připomínkovém řízení je aktuálně návrh novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích č. 56/2001 Sb. Zákon obsahuje ustanovení o zákazu manipulace s tachometry. Za stáčení by mohla být udělena pokuta až 500 000 Kč, stočenému autu by měla propadnout technická kontrola. Novela ale neřeší nabízení služeb stáčení tachometrů, i když tento typ nabídky je na tuzemských webech poměrně častý.
„Sdružení SOVA věří, že další kroky povedou k vytvoření celoevropské databáze, resp. k propojení národních databází zaznamenávajících stav ujetých kilometrů. Každé auto bude mít zaznamenanou historii a zákazník si jej bude moct před nákupem ověřit, bez ohledu na to, z kterého státu EU si auto kupuje,“ informuje Veselý.
Jednou z možností, jak si auto ověřit, je zadat jeho VIN na webových stránkách Sdružení SOVA, které sbírá informace o stavu kilometrů ze zahraničních inzerátů a porovnává je s inzeráty na auta dovezená do Čech anebo do jiných zemí. Sdružení zatím zaznamenalo přes 5 000 stočených aut. |
Auto v bazaruPořad Černé ovce České televize přinesl reportáž o dalším případu podvodu autobazaru při koupi a prodeji auta. Zákaznice již vyhrála dva soudy, má exekutora, ale žádné peníze ještě neviděla. Případ se táhne téměř tři roky. Před podobnými případy, které vznikají špatnou volbou prodejce a využitím komisního prodeje, Sdružení SOVA dlouhodobě varuje.
Zákaznice koupila v autobazaru pana Jůzy a Vanča nedaleko Kolína Ford Ka za 25 000 Kč (plus zaplatila 3800 Kč za eko daň za převod). Po návštěvě servisu, kde jí řekli, že je auto nepojízdné, se ho rozhodla vrátit. Bazar jí nechtěl vzít auto zpět, ani vrátit peníze, jedině ho dát do komisního prodeje, kde ho i nechala. To znamená, že auto zůstalo jejím majetkem a ona čekala, až si ho v bazaru někdo koupí. Mezitím bazar prodal její původní auto, které tam dříve nechala rovněž v komisi.
Zákaznice po majitelích požadovala 12 000 Kč, které měla podle smlouvy dostat za prodej původního auta. To se nestalo a v lednu 2012 podala žalobu. Dostala jen polovinu peněz, pan Jůza jí peníze dal, pan Vančo ne. Zákaznice jezdila bazar urgovat a ptát se, zda už druhý vůz prodal.
Česká televize do bazaru zákaznici doprovodila, pana Vanča už ale v kanceláři nenašli, dokonce tam nebyl ani její Ford Ka. Bazar už má nového majitele, který prozradil, že pana Vanča tam často hledají lidé, kterým dluží peníze. A tak paní Černá podala v lednu 2013 na pana Vanča novou žalobu. Tentokrát na vrácení peněz za Ford Ka. Soud vyhrála a pan Vančo jí má podle rozsudku zaplatit 25 000 korun, plus náklady za soudní řízení. To ale dosud neudělal.
Celý článek najdete zde. |
Vyzkoušejte systém AUTOTRACER = komplexní info o vozidlech a jejich historii.
Vybíráte vozidlo a nevíte, které je to pravé?
|
|
© 2004 - 2018 SOVA - Sdružení na ochranu vlastníků automobilů | e-mail pro stížnosti: klikněte zde, e-mail pro novináře a ostatní komunikaci: info@sdruzeni-sova.cz |
|