Mešec.cz: Složenky z více aut. Jak se bránit proti lžím v inzerci?

Autorizovaný servis odhalil špatnou opravu

Osobní zkušenost se zatajováním vážné havárie u nabízené ojeté Octavie má i Pavel z Prahy. Ten se před dvěma lety vydal do několika pražských autobazarů, aby si vybral svůj nový vůz. V jednom z autobazarů jej zaujala tmavě modrá Octavia z roku 1999, která byla podle uvedených údajů nehavarovaná.

Dohodl se tedy s prodejcem na zkušební jízdě, a poté projevil přání, zda by si mohl vůz nechat zkontrolovat přímo v servisu. Prodejce souhlasil a ochotně nabídl, že nedaleko je autoservis, s nímž má autobazar dobré vztahy, že může vůz nechat prohlédnout tam.

Pavel však měl již domluvenu prohlídku v jednom pražském autorizovaném servisu značky Škoda. Ačkoliv jej prodejce chvíli přemlouval, že jím doporučený servis je blíže a že mu vůz rádi prohlédnou, nakonec svolil ke kontrole v autorizovaném zastoupení značky. Lidé ze servisu následně odhalili na karoserii podivné svary v oblasti motoru. Podle jejich sdělení byl vůz těžce havarován a následně pokoutně opraven.

Když jsem se s autem vrátil do bazaru, tak jsem se prodejce hned zeptal, jak je možné, že mají v popisu poznámku, že auto je nebourané, když je Octavia zjevně po těžké bouračce? On mi jen suše řekl, že teď přeci auto bourané není, uvádí Pavel šokující zážitek. Tak jsem vrátil klíčky a z bazaru odešel, dodává.

Ford ze Španělska byl zajícem v pytli

Daleko horší zážitek s koupí těžce havarované ojetiny má Alois z Prahy. Ten si v roce 2012 vybral turbodieselový Ford Mondeo ze Španělska, jehož dovoz a následný prodej zajišťoval zprostředkovatel. Podle inzerovaných informací bylo toto Mondeo poprvé registrováno v roce 2009 v Barceloně. Jeho majitelem byl údajně nekuřák.

Následně se pan Alois dozvěděl, že v inzerovaných parametrech došlo k chybě a vůz pochází již ze začátku roku 2008. V okamžiku prodeje měl být Ford nehavarovaný a jeho nájezd měl činit pouze 50 000 kilometrů. Všechny uvedené údaje si pan Alois následně nechal ověřit v autorizovaném pražském dealerství automobilky, kde ujeté kilometry a technický stav podle záznamů z databáze potvrdili. Provedli kompletní diagnostiku a nic nezjistili, uvádí Alois.

Při prohlídce vozu jsme nic závažného neobjevili ani my. Pravda je, že dveře byly trochu sedlé, ale to nemuselo být údajně následkem nehody. Podle stavu interiéru, laku a jízdních vlastností jsme měli dojem, že pokud bylo auto někde ťuklé, tak to bylo jen povrchové poškození, dodává. Jelikož se jednalo o automobil z dovozu, servisní knížku nový majitel obdržel až po převzetí vozu. Možná to byl záměr, abychom na nic nepřišli, přemýšlí zpětně Alois.

Ze servisní knížky se totiž dozvěděl první nesrovnalost. Podle uvedených záznamů totiž Mondeo deklarovaných 50 000 kilometrů urazilo již po prvním roce provozu. Lze tedy reálně předpokládat, že roční nájezd vozu se rovnal této hodnotě. Budeme-li dále vycházet z našeho předpokladu, pak mělo Mondeo v okamžiku prodeje v roce 2012 reálně najeto již více než 200 000 kilometrů, což je čtyřikrát větší nájezd, než ukazoval palubní počítač.

Navíc se po odstranění gumového koberce na místě řidiče ukázalo, že textilní pokrývka podlahy pod ním je na několika místech propálená. Původní majitel byl tedy s nejvyšší pravděpodobností kuřák.

Složenka s více aut

Pan Alois se nicméně rozhodl dále Mondeo používat, neboť se obával, že pokud se rozhodl jej prodejci vrátit, musel by se s ním soudit a vůz by mu byl s vysokou pravděpodobností do rozhodnutí soudu zabaven. Po ujetí přibližně dvaceti tisíc kilometrů však začaly být s Mondeem potíže.

Došlo k poškození hydraulické spojky a vůz se stal nepojízdný. V servisu následně zjistili, že zde byl použit komponent, který nepatří do Mondea, ale používá se u Transitů. Nesprávným spojením dílů prý došlo k netěsnostem, čímž se snižoval tlak na spojce, svěřil se serveru Měšec.cz nešťastný majitel. V servisu nejdříve vyměnili těsnění a následně ještě zjistili, že vlivem nadměrného namáhání je zničené i čerpadlo. Jak se to čerpadlo snažilo dohnat ztráty, tak se nakonec prý odpálilo, vyčísluje Alois další ztráty.

Tím však špatné zprávy neskončily. V průběhu opravy vadné spojky totiž lidé ze servisu objevili daleko závažnější problém, kterým byly ručně vyrobené svary na karoserii. Ty ruční svary objevili až poté, co při opravě spojky museli vše odkrytovat, popisuje Alois další překvapení. Navíc v servisu majitele upozornili, že vůz má čelní masku používanou u Mondea vybaveného adaptabilním tempomatem, avšak jeho vůz obsahuje pouze klasický tempomat. Jedná se tedy s nejvyšší pravděpodobností o automobil po těžké havárii, který byl opravován různě „posbíranými“ součástkami. Tímto zjištěním však příběh Aloisova Mondea pořád ještě neskončil. 

Bez znalostí a kontaktů je nákup auta rizikový. Vždy

Loni (2014) v lednu do mě na semaforech zezadu narazilo auto. Musel jsem tedy jít na opravu nárazníku. V servisu jsem zjistil, že byl nárazník již několikrát opravován a nešlo jej napasovat zpět. Moje Mondeo tedy „nezažilo“ pouze čelní střet, ale také pár ťukanců zezadu. Musel jsem tudíž pořídit zcela nový nárazník. Chci se toho Mondea co nejdřív zbavit, uzavírá svůj příběh Alois.

Tento případ je názornou ukázkou typických podvodů s ojetinami a dokládá nutnost důkladného prověření původu a skutečného technického stavu vozidla za pomoci odborníků, kteří by dokázali případné nesrovnalosti odhalit ještě před prodejem. V tomto případě bohužel selhaly i záznamy v databázi automobilky, neboť údaje v nich obsažené deklarovaly podvodný stav tachometru a nesprávný technický stav vozu.

Příběh Mondea pana Aloise se tak do značné míry podobá dříve zmíněnému případu stočených Octavií, které byly dovezeny z Německa a první záznamy o stavu jejich „stočeného“ tachometru vznikly až na našem území.

Jak se bránit proti lžím v inzerci

Na základě výše popsaného případu pana Aloise z Prahy si mnozí jistě položí otázku, jak by měl podvedený majitel ojetého vozu postupovat, pokud zjistí, že jeho automobil, který měl být v okamžiku prodeje nehavarovaný, po nekuřákovi a jeho nájezd měl činit pouze 50 000 kilometrů, je ve skutečnosti po těžké nehodě, po kuřákovi a má najeto přibližně pětkrát více kilometrů?

Lukáš Zelený z časopisu dTest má jednoznačnou odpověď: Je-li schopný nový majitel ojetiny prokázat, že tyto vlastnosti vozu ve smlouvě požadoval, měl by se obrátit na prodejce, tj. toho, kdo s ním uzavřel kupní smlouvu a vzal si od něho kupní cenu, a to nejdříve s reklamací. Při nezjednání nápravy v zákonem stanovené třicetidenní lhůtě a neochotě reklamaci jakkoliv řešit, přichází na řadu žaloba k soudu o navrácení kupní ceny. Šance na vrácení peněz se odvíjí od solventnosti daného prodejce, proto je vhodné to řešit vše bez zbytečného odkladu.

Ve světle nové judikatury Nejvyššího soudu se dále nabízí i trestněprávní rovina řešení, a to podání trestního oznámení pro podvod.

Něco malýho se na tom spravovalo, ale je v cajku, pane

Případ ojetiny s pochybnou minulostí na vlastní kůži zažil také pan Ivan z Kladna. Ten si během prázdnin roku 2014 v bazaru vyhlédl stříbrný Volkswagen Sharan 1,9 TDi, protože hledal prostornější automat pro rodinu. Zmíněný vůz, nabízený formou komisního prodeje, pocházel z roku 2008 a jeho celkový nájezd činil dle tachometru 137 601 km. Tak to alespoň prodejce uváděl na webu.

Jednalo se o automobil dovezený ze Slovenska, který v České republice vlastnil již druhý majitel. Při telefonickém dotazu na technický stav a případné opravy se Ivan v autobazaru dozvěděl, že vůz byl údajně drobně lakovaný, avšak určitě nehavarovaný. Ivan si tedy vyžádal zaslání kopie velkého technického průkazu a pustil se do prověřování pravosti deklarovaných údajů. Rozhodl se využít jak databázi společnosti Cebia, tak informace od výrobce.

V prvním případě měl štěstí, neboť již v srpnu 2010 někdo nechal automobil prověřit podrobným testem PROVIN. Zmíněný test Ivan následně od Cebie získal k dispozici. Z něj se dozvěděl mimo jiné to, že vozidlo bylo vyrobeno v roce 2007 a do provozu bylo uvedeno v Německu skutečně až v roce 2008. Zde byl také Sharan naposledy registrován v červnu 2010. Na Slovensku jej přitom poprvé registrovali již v říjnu 2009 a v okamžiku prověření prostřednictvím služby PROVIN, tedy v srpnu 2010, byl zmíněný automobil opět registrován na Slovensku. Nebyl přitom hlášený jako odcizený.

Cebia ve svém protokolu dále uvedla, že u zkoumaného vozidla byly zjištěny závadové skutečnosti a nedoporučuje jej tedy ke koupi či uzavření leasingové smlouvy. Po telefonickém dotazu následně Cebia Ivanovi upřesnila, že nedoporučení ke koupi je z důvodu přihlášení vozu na Slovensku ještě před odhlášením v Německu. U vozidla, které bylo vyvezeno z Německa na Slovensko a pak ihned do České republiky, totiž lze důvodně předpokládat účelové jednání prodejce, které mělo zakrýt nejrůznější podvody, kupříkladu legalizaci jiného vozu či neodvedení daně z přidané hodnoty.

Více najdete zde.